Bitva u Isandlwany

Bitva u Isandlwany
	konflikt: Britsko-zulská válka
	Porážka britských jednotek
Trvání	22. ledna 1879
Místo	Isandlwana, jižní Afrika
Souřadnice	28°21′32″ j. š., 30°39′9″ v. d.
Výsledek	drtivé vítězství Zuluů
Strany
Britské impérium	Zuluské království
Velitelé
hlavní velitel:; genpor. Lord Chelmsford; podřízení velitelé:; plk. Anthony Durford †; pplk. Henry Pullein †;	hlavní velitel:; Ntshingwayo kaMgodi Khoza; podřízení velitelé:; Vumindaba kaNthati; Mavumengwana kaMdlela; Zibhebhu kaMapitha;
Síla
1 400 Britů a 2 500 afrických domorodců, kromě vojáků neurčitý počet personálu (vozatajci, příslušníci červeného kříže atd.)	22 000 mužů 10 000–15 000 nasazeno do boje; 4 000–5 000 v záloze (později nasazeni v bitvě u Rorke's Drift)
Ztráty
více než 1 300 mrtvých: 52 důstojníků; 727 britských vojáků; + dalších 476: 133 Evropanů; 343 afrických domorodců; 2 ukořistěná děla;	1 000–3 000 mrtvých,; 2 000 zraněno
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Isandlwany byla jednou z bitev britsko-zulské války. Odehrála se 22. ledna 1879 na pláních kolem Isandlwany v dnešní Jihoafrické republice. Početně silnější armáda Zuluů na hlavu porazila britskou armádu vedenou Henrym Pulleinem a Anthonym Durfordem. Výsledek této bitvy znamenal těžkou ránu pro Britské impérium a evropský kolonialismus 19. století a přispěl ke konci vlády Benjamina Disraeliho.